Samozřejmě že nemusíme být pořád pozitivní, ale je dobré nechat špatné, negativní myšlenky proběhnout a říct si včas: dost, teď to dám bez nich. A tak pořád dokola - proud myšlenek a emocí se nikdy nezastaví, ale nepodléhat jim.

Dříve se tomu říkalo u nás "úděl", mít nějaký úděl. Člověku je něco uděleno - povaha, tělo, zdraví, sklony, citlivost, délka života. Samozřejmě jste nemohla za to, že váš otec je opilec, ale možná jste si na základě této zkušenosti vypracovala postoj k mužům, který pak vyvolával ve vašem manželovi - kterého jste si přece vybrala dobrovolně - záchvaty agrese. Zase úděl. Pak přepadení, zranění - úděl. Jde o to, jak se s tím popereme. Koučování ve stylu: Mějte se rádi a svět vás bude mít rád - každému nepomůže. Lidé jsou různorodí a je fajn, když se umíme přijímat, chápat a pomoci si v nouzi.

Proč by měl člověk být stále veselý a pozitivní? Tyhle importované nesmysly jen pletou lidem hlavy. V přírodě taky stále nesvítí slunce, Abychom si vážili pozitivních věcí, musíme zažívat i negativní. Horší je, když někdo pozitiva nevnímá nikdy. Ale to asi není Váš případ, když dokážete o sobě psát. Prášky a lékaři, to je až krajní řešení.

A proč by neměl ?

Pláčem nad sebou nic nespravíte. Doporučuji návštěvu dobrého psychologa, který vám pomůže změnit celkový náhled na věci kolem vás. Sebelítost není dobrá cesta.